Spasitel Bill

Našel jsem kdysi tuto mini povídku, která slušně paroduje Microsoft ve stylu středověku a tehdejšího honu na kacíře a čarodějnice.

> Zase jsem udělal chybu. Bolí mě to u mého malého srdéčka. Pokorně se klaním před Systémem, který pouze suše oznamuje: Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen. Ach, ta bolest nad rozdělanou prací. Ach, ten smutek.
>
> Ale tak to musí být. Jsem smířený s osudem a šlapu blátivými uličkami ke zpovědi. Uživatelíčkové, žijící v blátivých slumech, vidí mé roucho novice a ustupují z cesty. „Sluha Páně Billa! Nepadavost jeho duši!“ Pouze jeden stařík se drží v koutku. Mračí se. Že by Jablíčkář? Ale ne, inkvizice již dávno všechny Jablíčkáře upálila.
>
> „Chyboval jsem, Otče Pavle.“ „Spadl ti Systém, synu?“ Katedrála je úžasná: ty obláčky při startu, ta krásná modrá okýnka, která jdou otevírat, zavírat, minimalizovat, maximalizovat… V okýnkách jsou maximalizovány obrazy svatých: Svatý Jack, který pokorně čekal na start Windows a přitom umřel hlady, Svatý Tom, který tak dlouho načítal stránku z http://www.microsoft.com/ až se dostal do Extáze…
>
> „Co mi radíte, Otče? Jak mám zabránit Modré Smrti, která mne sužuje dnem i nocí?“ „Pokání, modlitby, Reinstalace!“ „Svatá Reinstalace? Znovu, Otče? Ušetřte nehodného syna nejhoršího!“ „Víš, synu, že Bill pravil: jedině systém Windows míti budeš. Chceš snad odporovat Svaté Autoritě TechSupportu?!“ „To bych si nikdy nedovolil!“ „Tak dobře, synu. Desetkrát si zahraj Solitaire a patnáctkrát Miny a tvá duše bude očištěna. Již žádné pády!“ Líbám prsten svatého muže a jsem propuštěn do věčně zablácených ulic Města.
>
> Druhý den ráno mě vzbudila sousedka : „Modrá smrt, chlapče! Modrá smrt v mém domě? Co jsem provedla?“ „Já jsem pouhý novic. Jděte do Katedrály TechSupportu, jedině přes Billa dojdete k osvícení.“ Poradil jsem jí to nejlepší dle mého vědomí a svědomí. „Slyšela jsem od báby kořenářky nějaké magické formule proti kleknutí Systému.“ „Jaképak?“ to mě zajímalo. Sice byla černá magie – editace Svaté Registrační Databáze – zakázána kněžími TechSupportu, vždy se našlo něco co pomohlo. „No… když si pustíte třikrát Malování, dvakrát Notepad, a jedny Miny a u toho říkáte ‚city moje proradné, Wokno dneska nespadne‘ “ tak se neobjevují Neplatné operace. Chtěl jsem jí oponovat, že jsou to babské pověry, ale radši jsem nic neřekl. Co kdyby na tom bylo něco pravdy? U Svatého Systému člověk nikdy neví.
>
> Vtom zaklepal na dveře Zdeněk, kolega novic. „Zdar Bill. Zlikvidovali další sektu. Chceš se tam mrknout?“ „Zdar Bill. Dobře brachu. Vyrazíme.“
>
> Lůza jako vždy ustoupila při pohledu na naše roucha. Tentokrát se jich srotilo hodně. Slyšel jsem v zástupu nějaké hlasy: „Apokalypsa! Drak DOS přichází zpátky! Síly Příkazového Řádku se opět probouzejí!“ Nevěděl jsem co je Příkazový Řádek, ale určitě to je něco hodně temného. Kolegovi Kamilovi, který se o něm zmínil v semináři, napařili celý měsíc klášterní vězení, přísnou askezi a zákaz hraní počítačových her.
>
> Blátivé stany, které lůza používala místo domků, byly vypáleny. Bill dal, Bill vzal. Sektáři zaplatili za svou herezi životem. Ale vtom jsem zahlédl uprostřed popela záblesk bílého světla. Kousíček papíru a na něm
>
> */usr/bin/perl*
>
> hieroglyfy jsem si zapamatoval a papírek ihned zmačkal a polknul. Nějaká magie, určitě.

„Celý text“:http://home.zcu.cz/~nosi/

0 Responses to “Spasitel Bill”


  • No Comments

Leave a Reply


%d blogerům se to líbí: