Spasitel Bill

Našel jsem kdysi tuto mini povídku, která slušně paroduje Microsoft ve stylu středověku a tehdejšího honu na kacíře a čarodějnice.

Zase jsem udělal chybu. Bolí mě to u mého malého srdéčka. Pokorně se klaním před Systémem, který pouze suše oznamuje: Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen. Ach, ta bolest nad rozdělanou prací. Ach, ten smutek.

Ale tak to musí být. Jsem smířený s osudem a šlapu blátivými uličkami ke zpovědi. Uživatelíčkové, žijící v blátivých slumech, vidí mé roucho novice a ustupují z cesty. „Sluha Páně Billa! Nepadavost jeho duši!“ Pouze jeden stařík se drží v koutku. Mračí se. Že by Jablíčkář? Ale ne, inkvizice již dávno všechny Jablíčkáře upálila.

„Chyboval jsem, Otče Pavle.“ „Spadl ti Systém, synu?“ Katedrála je úžasná: ty obláčky při startu, ta krásná modrá okýnka, která jdou otevírat, zavírat, minimalizovat, maximalizovat… V okýnkách jsou maximalizovány obrazy svatých: Svatý Jack, který pokorně čekal na start Windows a přitom umřel hlady, Svatý Tom, který tak dlouho načítal stránku z http://www.microsoft.com/ až se dostal do Extáze…

„Co mi radíte, Otče? Jak mám zabránit Modré Smrti, která mne sužuje dnem i nocí?“ „Pokání, modlitby, Reinstalace!“ „Svatá Reinstalace? Znovu, Otče? Ušetřte nehodného syna nejhoršího!“ „Víš, synu, že Bill pravil: jedině systém Windows míti budeš. Chceš snad odporovat Svaté Autoritě TechSupportu?!“ „To bych si nikdy nedovolil!“ „Tak dobře, synu. Desetkrát si zahraj Solitaire a patnáctkrát Miny a tvá duše bude očištěna. Již žádné pády!“ Líbám prsten svatého muže a jsem propuštěn do věčně zablácených ulic Města. Druhý den ráno mě vzbudila sousedka : „Modrá smrt, chlapče! Modrá smrt v mém domě? Co jsem provedla?“ „Já jsem pouhý novic. Jděte do Katedrály TechSupportu, jedině přes Billa dojdete k osvícení.“ Poradil jsem jí to nejlepší dle mého vědomí a svědomí. „Slyšela jsem od báby kořenářky nějaké magické formule proti kleknutí Systému.“ „Jaképak?“ to mě zajímalo. Sice byla černá magie – editace Svaté Registrační Databáze – zakázána kněžími TechSupportu, vždy se našlo něco co pomohlo. "No… když si pustíte třikrát Malování, dvakrát Notepad, a jedny Miny a u toho říkáte ‚city moje proradné, Wokno dneska nespadne‘ " tak se neobjevují Neplatné operace. Chtěl jsem jí oponovat, že jsou to babské pověry, ale radši jsem nic neřekl. Co kdyby na tom bylo něco pravdy? U Svatého Systému člověk nikdy neví.

Vtom zaklepal na dveře Zdeněk, kolega novic. „Zdar Bill. Zlikvidovali další sektu. Chceš se tam mrknout?“ „Zdar Bill. Dobře brachu. Vyrazíme.“

Lůza jako vždy ustoupila při pohledu na naše roucha. Tentokrát se jich srotilo hodně. Slyšel jsem v zástupu nějaké hlasy: „Apokalypsa! Drak DOS přichází zpátky! Síly Příkazového Řádku se opět probouzejí!“ Nevěděl jsem co je Příkazový Řádek, ale určitě to je něco hodně temného. Kolegovi Kamilovi, který se o něm zmínil v semináři, napařili celý měsíc klášterní vězení, přísnou askezi a zákaz hraní počítačových her.

Blátivé stany, které lůza používala místo domků, byly vypáleny. Bill dal, Bill vzal. Sektáři zaplatili za svou herezi životem. Ale vtom jsem zahlédl uprostřed popela záblesk bílého světla. Kousíček papíru a na něm

/usr/bin/perl

hieroglyfy jsem si zapamatoval a papírek ihned zmačkal a polknul. Nějaká magie, určitě.

Celý text

0 Responses to “Spasitel Bill”


  • No Comments

Leave a Reply