Jak se správně ptát

Protože mě zajímají i jiné operační systémy, zabrousím občas i na server root.cz, přestože se jinak pohybuji ve vodách Microsoftu. Narazil jsem na velmi výstižný návod pro návštěvníky diskuzních skupin – návod Jak se ptát. Řekli by jste možná že to není nic těžkého ale pokud se pohybujete delší dobu v diskuzních skupinách jistě mi dáte za pravdu že je to někdy hodně těžké se věnovat některým lidem.

Nejvíc mě dostal již úvod:

Upozornění

Stránky mnoha projektů uvádějí odkaz na tento dokument jako nápovědu. To je v pořádku, to jsme zamýšleli – pokud ale na své stránce takový odkaz vytváříte, zdůrazněte prosím, že nejsme helpdesk pro váš projekt!

Bez takového upozornění (jak jsme zjistili) budeme opakovaně obtěžováni idioty, kteří se domnívají, že zveřejnění podobného dokumentu nás zavazuje řešit veškeré technické problémy světa.

Pokud čtete tento dokument ve snaze získat pomoc, a odnášíte si dojem, že tuto pomoc získáte od nás, pak právě vy patříte mezi takové idioty. Nás se neptejte. Neodpovíme vám. Chceme vám jen ukázat, jak získat pomoc od těch, kteří vašim problémům rozumí, což z devětadevadesáti procent nejsme my. Pakliže si nejste jisti, že právě některý z autorů je odborníkem na váš problém, dejte nám raději pokoj a všechno bude lepší.

Úvod

Ve světě hackerů záleží odpověď na vaši technickou otázku stejně tak na obtížnosti otázky samotné jako na tom, jak se zeptáte. Tato příručka si klade za cíl poučit vás o tom, jak se ptát tak, abyste získali uspokojivou odpověď.

Předně, hackeři mají rádi těžké problémy a dobré, stimulující otázky. Jinak bychom to nedělali. Za dobrou otázku budeme vděční; dobrá otázka je povzbuzení. Dobré otázky prohlubují chápání věci, a často odhalí problémy, kterých bychom si jinak nevšimli. Mezi hackery je „Dobrá otázka!“ skutečným komplimentem.

>

Přesto mají hackeři reputaci těch, kdo přijímají jednoduché otázky s jakýmsi nepřátelstvím či arogancí. Vypadá to, jako bychom byli na začátečníky a neználky drzí. Ale tak to není.

Jsme jen zaujatí vůči lidem, kteří nechtějí přemýšlet nebo se sami snažit předtím, než se začnou ptát. S takovými lidmi člověk pouze ztrácí čas, který se dá strávit nad jinou, zajímavější otázkou, nebo věnovat někomu, kdo spíš stojí za odpověď. Říkáme takovým lidem losers [lúzeři] (a z historických důvodů to někdy píšeme lusers).

Uvědomujeme si, že spousta lidí se nezajímá o technické detaily, chtějí prostě jen používat programy, které píšeme. Pro většinu lidí je počítač pouhý nástroj – mají spoustu lepších věcí na práci a svých starostí dost. To bereme na vědomí, a nečekáme, že se každý zajímá o technické záležitosti, které fascinují nás. Nicméně naše odpovědi jsou šité pro lidi, kteří takový zájem mají, a jsou připraveni se aktivně účastnit řešení daného problému. To se nezmění – a není ani proč. Jenom bychom se zhoršili v tom, co nám jde nejlépe.

Většina z nás jsou dobrovolníci. Taky máme spoustu práce, a najdeme si čas na zodpovídání otázek – které nás občas zavalují. Takže nemilosrdně filtrujeme. Zvláště zahazujeme otázky od loserů, abychom mohli svůj čas strávit plodněji nad otázkami těch ostatních.

Pokud vás takový postoj uráží nebo vám přijde arogantní, blahosklonný, či prostě nepřijatelný, zamyslete se nad svým postojem. Nemusíte se před nikým klanět – většina z nás bude upřímně jednat jako s rovným členem vlastní kultury s každým, kdo se bude trochu snažit. Je prostě marné snažit se pomoci někomu, kdo se nesnaží pomoct si sám. Nevědět – to je v pořádku. Dělat blbého v pořádku není.

K získání pozornosti není nutné mít patřičné technické schopnosti, zato je nutné projevit postoj, který ke schopnostem vede – pohotovost, přemýšlivost, pozornost, pečlivost. Pokud to považujete za diskriminaci, nežádejte osobní pomoc – můžete si přeci zaplatit technickou podporu.

Pokud si jdete pro pomoc, neměl byste vypadat jako loser. Nejlepší způsob, jak získat rychlou odpověď, je ptát se směle jako člověk, který chápe, jen prostě potřebuje s touto konkrétní věcí pomoci.

(Veškeré zlepšovací návrhy vítáme. Pište na esr@thyrsus.com. Tento text však není zamýšlen jako obecný průvodce netiketou, a přijímají se pouze návrhy ohledně získávání užitečných odpovědí na technické dotazy. Poznámka překladatele: připomínky směřujte pochopitelně anglicky k anglickému originálu, a to k aktuální verzi – překlad může být zpozdilý.)

Než se zeptáte

Než začnete klást otázky mailem nebo v news nebo na webovém fóru,

zkuste najít odpověď na webu.
zkuste najít odpověď v manuálu.
zkuste najít odpověď ve FAQ.
zkuste najít odpověď experimentováním.
zkuste se zeptat zkušenějšího kamaráda.
zkuste odpověď zjistit ze zdrojového kódu (jste-li programátor).
Když se ptáte, ukažte, že jste to už zkusili – ukážete, že nejste lenoch a příživník plýtvající cizím časem. Ještě lépe: ukažte, že jste se z dosavadních snah poučili. Rádi odpovídáme těm, kteří se z odpovědí poučí.

Zkuste najít text své chybové hlášky v Google. Možná se dostanete přímo na ten odstavec v dokumentaci nebo příspěvek v konferenci, který vaši otázku zodpoví. A i když ne, je lepší, když pak můžete do mailu napsat „Hledal jsem v Google, ale nic pořádného jsem nenašel“.

Svou otázku si připravte a promyslete. Na ukvapené otázky dostanete jen ukvapené odpovědi (nebo žádné). Čím víc bude znát, že jste se pokusili problém vyřešit ještě předtím, než jste se rozhodli žádat o pomoc, tím spíše se vám pomoci skutečně dostane.

Pozor na špatně položené otázky. Pokud se ptáte na základě špatných předpokladů, Hackerovic Lojza si nejspíš řekne „blbost …“ a odpoví zcela nepoužitelným doslovným řešením, které vaše otázka implikuje. Místo toho, co jste potřebovali, dostanete to, oč jste žádali.

Nepředpokládejte, že máte na odpověď nárok. Nemáte; koneckonců za ni nikomu neplatíte. Odpovědi se vám dostane, je-li vaše otázka zajímavá, podstatná nebo stimulující – taková, která nakonec prospěje všem zúčastněným a přispěje ke zkušenostem celé komunity, narozdíl od otázky, která pouze tahá rozumy z ostatních.

Je dobré ukázat, že jste sami připraveni pomoci při řešení problému. Spíše se dostane odpovědi otázkám „Mohl byste mě někdo nasměrovat?“, „Co mému příkladu chybí?“ a „Co bych si měl přečíst?“, než „Prosil bych přesný postup“, protože dáváte najevo, že jste připraveni dotáhnout věc do konce, když vám někdo ukáže kudy.

Text je natolik výstižný že si myslím že by měl být zvolen jako nejlepší návod pro chování v diskuzích.

Jak se správně ptát (Root.cz)

0 Responses to “Jak se správně ptát”


  • No Comments

Leave a Reply